Učitelé čtou. Proto před rokem Květa Sulková a Michal Orság založili a naplno rozjeli Nakladatelství publishED. V jejich překladech populárně-naučné literatury pedagogové nacházejí inspiraci či nové informace podložené vědeckými důkazy.
Zaujalo mne, že knihy od EDUkační LABoratoře nově obsahují hlavičku publishED. Co vás vedlo k tomu oddělit jednotlivé agendy od sebe a založit nakladatelství?
Michal Orság (MO): Původně jsme vydávání knih v roce 2015 zamýšleli jako vedlejší činnost, jako něco, co nás baví, ale je to doplňková aktivita. V průběhu času se to na základě reakcí čtenářů, kvůli covidu a díky našemu uvědomění, že nás to baví fakt hodně, změnilo. A došli jsme k závěru, že si vydávání zahraničních bestsellerů zaslouží vlastní platformu, která bude dělat maximum pro to, aby čeští učitelé měli k dispozici to nejlepší ze současného poznání.
Květa Sulková (KS): Nutno podotknout, že stále, a dost možná čím dál víc, klademe při výběru knih důraz na data a ověřené informace, nikoli na intuici. Pavědy od nás nečekejte.
Jak jste došli k názvu? Jednalo se o spontánní akt, či racionální úvahu?
MO: Hodně jsme nad tím přemýšleli, hodně jsme to řešili. Jako každé slovo v každé knize, kterou vydáváme. Stejně jako například obálku či překlad názvu publikace. Byly a jsou to hodiny práce a disputací. U názvu nakladatelství Květa nakonec vymyslela publishED, a mně to, i přesto, že to pro mnohé na vyslovení může být komplikovanější [ˈpʌblɪʃt], přišlo geniální.
KS: Název odkazuje na fakt, že primárně děláme překlady z angličtiny a to anglické slovo se tam hodí. I přesto si ale uvědomujeme, že to může být pro ústní komunikaci složitější, proto naše knihy najdete i na www.ucitelectou.cz. Pro úplnost – ED odkazuje na education a je to i můstek k naší mateřské organizaci EDUkační LABoratoř.
Podle čeho vybíráte publikace k vydání?
KS: Vždy se snažíme vybírat knihy, které mají v zahraničí u učitelů i širší odborné veřejnosti kladné recenze. Nemusí jít pouze o novinky na trhu, běžně saháme i po titulech, které jsou prověřené časem. Při výběru publikací také nasloucháme učitelům, kteří nám své oblíbené tituly doporučují se slovy, že je škoda, že nejsou k dispozici v češtině pro ostatní kolegy. Nezřídka se nám náš výběr se zmíněnými doporučeními prolíná, což nás utvrzuje v tom, že jsme zvolili dobře. Je taky potřeba říct, že prvotní výběr titulů a následně celý ediční plán má pevně ve svých rukách Michal.
MO: Výběr je jednoduchý i složitý zároveň. Jednoduchý v tom, že autoři publikací na sebe mnohdy odkazují. Z Dylana Wiliama (Zavádění formativního hodnocení) máme odkaz na Co funguje ve třídě (Carl Hendrick a Robin Macpherson), následně na Daisy Christodoulou (Sedm mýtů o vzdělávání), Daniela T. Willinghama (Why Don´t Students Like School?), pro širší publikum bude zajímavý David Didau (Za děti chytřejší). Na posledních třech titulech právě pracujeme, stejně jako na „bibli“ Douga Lemova Uč jako šampión 3.0 a robustními daty protkaném Prokazatelném učení (Metodická příručka pro učitele) od Johna Hattieho. Téměř povinností byly Responzivní výuka od Harryho Fletcher-Wooda a praktické Efektivní výukové nástroje (Paul Ginnis). A najednou existuje ediční plán na několik let dopředu. No, a složité je to v tom, že to vše musíme ukočírovat, zajistit překlad, revize, editace, korektury, sazbu, grafiku, naplánovat tisk a nevydat to v jeden den.
Prostředí, ze kterého zahraniční autoři vychází, se od toho českého přeci jen liší. Jak se s tím čeští učitelé vyrovnávají?
MO: Vlastně velmi dobře. My totiž české učitele nepodceňujeme, naopak. Většina z nich jsou profíci, kteří na sobě hodně makají a hledají zdroje pro své postupné zlepšování. Nechceme totiž, aby změnili vše, co dělají, a jen slepě přebírali koncepty, které třeba fungují v zahraničí. Rozšiřujeme jim obzory – a na nich potom je, co si z toho vezmou a efektivně implementují do své praxe.
KS: Je ale pravda, že ze strany učitelů vnímáme i poptávku po ryze českých publikacích. Nezřídka jsme konfrontováni s argumentem, že to, co je popsáno v zahraničních knihách, nelze přenést 1:1 do českých škol, protože cizí vzdělávací systémy mají zkrátka svá specifika. Některým učitelům chybí ukotvení teorie pomocí příkladů z českých škol. Najdou se i tací, kteří by si přáli publikaci zaměřenou čistě na jejich konkrétní předmět a konkrétní stupeň vzdělávání. Touhle úzce profilovanou cestou ale jít nechceme, protože věříme, že obecnější principy jsou funkční napříč předměty i typy škol.
Takže plánujete vydání i ryze českých publikací?
MO: Ano. Nechceme akademické texty, které univerzity vydávají grantově a nikdo je nečte. Chceme kvalitní české autory, kteří mají co říct. V současné době jsme ve spojení se dvěma učiteli, kteří tato naše kritéria splňují – budou to bestsellery. I zde ale řešíme, že chceme určitou diferenciaci. Jednak autora knihy “na plovárnu” (kvalitní letní pohodové čtení), a jednak autora, kterého si před spaním nepřečtete, protože vás po čtyřech stránkách bude bolet hlava, budete se muset vracet zpět a vše si ještě minimálně třikrát přečíst znovu, jelikož vás jeho přístup k výuce vyčerpá jen samotným čtením.
KS: Jejich jména vám prozatím neprozradíme, ale dozvíte se je včas.
Nemáte pocit, že teď, v době po covidu a během války na Ukrajině, je vaše aktivita pro učitele zatěžující?
MO: V krátkodobém nahlížení se to tak může zdát. Já ale neuvažuju krátkodobě. Zajímá mě, co bylo, nebo co bude, ne současný stav. Status quo vlastně neřeším. Jak ustupuje covid, tak pomine i ten mimoň Putin a my musíme být připraveni na budoucnost. Nelze ustrnout a paralyzovaně čekat, co se stane.
KS: Naše knihy nabízí učitelům postupy, které jim v praxi práci ulehčují. Seznamují se v nich s tím, co ve výuce funguje a co je naopak slepá cesta, do které není třeba investovat čas. Některé z nich představují konkrétní nástroje a techniky, které pomáhají žákům v učení, například postupy pro individualizaci výuky. Řada učitelů už před covidem či válkou na Ukrajině hledala možnosti, jak svým žákům zajistit individuální přístup a zároveň to dělat způsobem, který je po všech stránkách udržitelný. V současné náročné situaci, kdy do škol přichází tisíce ukrajinských žáků, jsou tyto znalosti pro učitele ještě důležitější.
Bestsellerem z vaší nabídky je kniha Zavádění formativního hodnocení od Dylana Wiliama. Tímto tématem se sami dlouhodobě zabýváte. Neuvažujete nad vydáním vlastní publikace?
KS: Tato otázka v nás samozřejmě rezonuje už delší dobu. Postupem času získáváme stále širší povědomí o tom, jak pestrou podobu může formativní hodnocení mít a jak se dá tvarovat pod rukama zapálených českých pedagogů. Troufám si říct, že podkladů pro knihu máme dostatek.
MO: „Dylana“ jsme pod hlavičkou EDUkační LABoratoře vydali v roce 2016. Dnes máme přes 10 000 prodaných kusů, tahle kniha má na české poměry fakt velký zásah. A zcela oprávněně. Dozvíte se v ní, že formativní hodnocení není pouze o hodnocení (dává to smysl, i sám Wiliam by toto svoje pojetí nyní nazval spíše jako responzivní výuka), ale je to komplexní přístup k pedagogické práci, ve které učitelé řeší cíle učení, kritéria úspěchu, získávají od žáků důkazy o učení, rozvíjejí třídní diskusi a podporují žáky ve vzájemném hodnocení a sebehodnocení. A ano, vlastní publikaci chceme, nebude to ale „kuchařka“ pro učitele.
Chtěli byste učitelům něco vzkázat?
KS: Tento školní rok byl neuvěřitelně náročný a ten následující, zdá se, nebude o moc lehčí. Díky za to, jak to zvládáte. Mnohdy pracujete s vypětím všech sil a na úkor vlastních potřeb. Proto, prosím, nezapomínejte sami na sebe.
MO: Děláte velmi náročnou práci, která je sakra důležitá. Já, Květa a vlastně i náš nový kolega Honza, jsme trochu z této cesty zběhli, to ale to neznamená, že bychom si vás nevážili, naopak. Vážíme si vás a chceme společně s vámi posílit prestiž učitelského povolání. Jen přijměte fakt, že je to práce, nikoliv poslání, a nemůžete zachytit všechny žáky, které máte. Učte je to, co považujete za důležité, vysvětlujte jim, proč by to měli znát či umět a respektujte jejich individualitu. Buďte autentičtí a vymezte si jasný začátek a konec svého snažení.
Rozhovor vedl Jan Spěváček
Nakladatelství publishED bylo založeno v roce 2021 a navázalo na vydavatelskou činnost vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř. Soustředí se na vydávání kvalitní překladové literatury a chystá se obohatit české školství a vzdělávání také autorskou tvorbou českých učitelů či významných vzdělavatelů. Zapište si www.published.cz či www.ucitelectou.cz.